„Snad jsem se nevystřílel na tři sezony dopředu,“ směje se dvougólový střelec Tomáš Milota
V devětadvaceti letech je Tomáš Milota jedním z nejzkušenějších fotbalistů lanžhotského áčka. A také nejvyšších. S kapitánem Peterem Mikúškem tvoří za normálních okolností sehranou stoperskou dvojici, která vedle sebe kope třetím rokem, a snaží se nepouštět soupeře s balonem do šestnáctky. Sám se k bráně soupeře vousatý obránce dostává většinou jen při rozích a standardkách, ale pokud dostane prostor, umí si balon potáhnout dopředu a vystřelit z dálky. Letos už stihl dát rodák ze záhorských Duboviec tři branky. Svými posledními dvěma trefami řídil hodovní výhru proti Staré Říši.
Pamatuješ, kdy se ti naposledy podařilo dát v zápase dva góly?„Já teda nejsem gólový stoper, ale to už muselo být pořádně dávno. Naposledy snad asi v žácích, potom už asi ne.“
V Lanžhotě je to asi tvůj nejúspěšnější zápas…
„Určitě, vždyť já jsem tu dal za poslední dvě sezony jen dva góly. Teď to vypadá, že jsem si vystřílel prach na další tři sezony dopředu (smích).“
Za stavu 4:1 jsi tam ještě měl šanci na hattrick, dostal ses tam ve vápně k zakončení.
„Jo, dostal se ke mně odražený balon po standardce, chtěl jsem to ještě zaseknout pod sebe, ale už mi zůstal balon pod nohama a nedokázal jsem ho zvednout ani lépe nasměřovat, trefilo to brankáře na čáře. Nevadí, hlavně, že se vyhrálo.“
Kdyby byla šance jít ještě na penaltu, vzal bys balon a zkusil dát hattrick?
„Za toho stavu 4:1 už si myslím, že bych to šel vyzkoušet, jestli ten hattrick dám. Kluci už mě popichovali, že kdyby byla penalta, tak bych ji šel kopat. Určitě chtěli, aby se zase něco přispělo do kasy, takže jejich motivace byla jasná. Za nerozhodného stavu nevím, jestli bych si na penaltu troufl, přece jen to nemám v rámci své náplně práce. To bych asi nechal někomu jinému.“
Když se ohlédneme za zápasem, ta první půle proti Star Říši nebyla z pohledu Lanžhota zdaleka ideální…
„Nenastoupili jsme dobře, ztráceli jsme lehké balony. Sice jsme nebyli nijak pod tlakem, ale nebyla to naše hra, nebyli jsme až tak na míči, neuklidnili jsme hru a nebyli ani dominantní. Hráli jsme možná trošku profesorsky, že se nám nemůže nic stát, že výhra proti týmu z nižších pater tabulky přijde sama. Ale nám nikdo nic zadarmo nedá. A to je potom nejtěžší, soupeř vycítí, že jsme ho podcenili, a pak na poslední chvílí naháníte dobrý výsledek. Jsem rád, že to tentokrát nemělo tento scénář.“
Jak říkáš, druhý poločas už byl divácky mnohem zajímavější. Co se změnilo?
„Pomohl nám ten gól do šatny na 2:1. O přestávce jsme si v kabině řekli, co je potřeba opravit a co dál hrát. Možná, že i soupeři časem došly síly, jednodušeji jsme se potom dostávali do šancí. Soupeř se snažil zkorigovat výsledek, trošku nám otevřel obranu, prostřídal a najednou se ty pozice na brejky naskytly. A to je něco pro nás, máme rychlostní typy hráčů, navíc jsme prostřídali a měli čerstvá křídla, která soupeři dělala problémy. Jen škoda, že jsme ještě další situace nedotáhli ke gólu, skóre mohlo být ještě vyšší a závěr klidnější.“
Máš raději takové utkání, kdy se od Vás jako od favorita očekává výhra, nebo taktický souboj, jako minulé kolo s béčkem Zbrojovky?
„Jak jsem říkal, hrát jako favorit proti outsiderovi může být ošidné, když mu dáte šanci na dobrý výsledek, zavřou se vzadu a vy je musíte dobývat. To nás pak čeká mnohem víc soubojů, srážek. Každý se proti nám teď chce vytáhnout a ukončit naši sérii bez porážky. Na Zbrojovce to bylo jiné nastavení, tam jsme měli odlišné taktické pokyny, museli jsme hrát mnohem zodpovědněji, nic nevypustit, ale bylo to i mnohem fotbalovější utkání.“
Autor: Martin Daneš
Aktuální články
Série porážek přerušena. Z Pelhřimova vezeme tři body!
Nebyla to samozřejmost. Po třech porážkách v řadě byli sice fotbalisté Lanžhota na trávníku zachraňujícího se Pelhřimova stále...
Program našich zápasů
Kdy a kde hrají o víkendu naše mužstva.
Výsledky všech našich mužstev
Jak si o víkendu vedla všecjna naše mužstva.