Téměř rok a půl dlouhou vítěznou sérii áčka Lanžhota ukončil VelMez

Milan Volf (trenér): Věděli jsme, že Lanžhot má výborné mužstvo a tak jsme se s jeho hráči nechtěli pouštět do nějakých závodů. Trpělivě jsme bránili a snažili jsme využít každé možnosti k útoku. Vyhovovalo nám, že hosté brali jen výhru, protože je příští týden čeká utkání se Zbrojovkou o čelo tabulky. Hráči Lanžhota dobře kombinovali, měli samozřejmě více míč ve své moci, ale my jsme dobře zahušťovali prostor před naším velkým vápnem. Kolmé přihrávky jsme zachytávali a ty, které prošly, tak včasným vybíháním lapil Michal Lancman. Hosté měli dvě, tři velké šance, my jednu, ale Adam Havlík mířil nad branku. V závěru prvního poločasu jakoby nám docházel dech a neudrželi jsme vůbec míč ve své moci a nabízeli tak hostům větší tlak. V nastavení, po jedné takové ztrátě jsme faulovali a z trestného kopu jsme inkasovali do šaten. V úvodu druhého poločasu nás překvapili hosté, že se stále hnali dopředu a tím nám vytvářeli prostory k brejkům. Navíc jsme brzy vyrovnali, když na míč propadlý a odražený ve vápně nejrychleji a pohotově zareagoval Josef Jonáš. Hosté se po inkasování ještě více tlačili dopředu a my jsme měli po vyrovnání pasáž, kdy druhý gól visel ve vzduchu. Nedali jsme, ale naštěstí pro nás v 74. minutě Radim Šuta výborně vyvezl míč, obhodil si obránce a přihrávkou před branku skvěle našel Jakuba Kokorského, který nás poslal do vedení. Hosté znervózněli, útočili, my jsme odolávali, někdy i se štěstím a i díky obětavosti kluci důležitou výhru ubránili. Hráči vybojovali nečekaně tři body a smazali jsme tak domácí ztrátu proti Ždírci. Podali srdnatý, obětavý a disciplinovaný výkon podpořený i štěstím. Ale to musíme mít, když chceme uspět proti tak kvalitnímu soupeři. Vydali se ze všech sil a byli sladce odměněni. zdroj: www.fcvm.cz