Historie

STRUČNÁ HISTORIE
1922 - 25
Začátky fotbalu v Lanžhotě sahají do doby před první světovou válkou, kdy hodně mladých lidí jezdilo za prací do Vídně, kde poznali tento mladý sport. Další chlapci se s fotbalem seznámili v hodinách tělesné výchovy na „měšťance" v Břeclavi.



V roce 1914 však začala světová válka a tak si organizovaný fotbal musel počkat na klidnější dobu. A dočkal se na začátku roku 1922, kdy bylo rozhodnuto o založení fotbalového klubu a nový klub byl pojmenován S.K. Lanžhot. Základ prvního mužstva tvořili chlapci, kteří fotbal hráli již před válkou, doplněni dalšími.
První oficiální zápas byl sehrán na jaře 1922 proti Šaštínu ze sousedního Slovenska. Pouze z ústního podání se ví o vítězství Lanžhota  poměru 3:1. Hrálo se na hřišti, které již neexistuje, dnes je zastaveno rodinnými domky. Dresy nebyly, hrálo se v bílých košilích, místo kopaček sloužily střevíce. Z dalšího roku již máme písemné záznamy, soupeři byly Malacky, Turnverein Břeclav, Makabi Podivín, Rabensburg, Tvrdonice, Moravská Nová Ves.
Po dalším rozšíření členské základny byl 19.7.1923 zvolen oficiálně první výbor fotbalového klubu. Část dalších písemných záznamů chybí, byly zničeny při přechodu fronty v roce 1945.


 

1929 - 38
V roce 1929 byl SK Lanžhot přijat za člena západomoravské župy a začíná hrát pravidelnou soutěž.



Základna byla rozšiřována i o hráče z blízkého okolí, nicméně k postupu do 2. tř. dochází až v roce 1932 a o dva roky později do 1.B třídy. Mužstvo hrávalo již v dresech a to modrobílých, nebo červenobílých. V tradičních bílých začalo hrát o pár let později, kdy je klubu daroval velký přítel p. Straka z Brna-Žabovřesk. K blízkým zápasům se jezdilo na kolech, ke vzdálenějším vlakem a několikrát se stalo, že byl dobrý i vůz žebřiňák tažený koňmi. Teprve v druhé polovině třicátých let se začalo využívat také nového prostředku a to autobusu.
V roce 1937 bylo slaveno 15. výročí založení fotbalového oddílu a v rámci oslav se vyhrálo nad ŠK Trnava 3:2.

1938 - 45
Toto období je ovlivněno politickou a vojenskou situací, část hráčů je nuceně nasazena na práci do obsazeného Rakouska a klub prožívá největší krizi od svého založení. Přesto se nakonec stabilizuje a v roce 1943 vyhrává SK Lanžhot 1.B třídu a poprvé postupuje do 1.A třídy, kde však účinkuje pouze jednu sezonu a po roce sestupuje zpět do I.B třídy.
K jednomu z nejvýznamnějších utkání lanžhotské fotbalové historie došlo dne 18.7.1943, kdy se v Lanžhotě představila kompletní AC Sparta Praha. Zájem veřejnosti byl rekordní, ten ještě zvýšila přítomnost herce Vlasty Buriana, který utkání sám rozhodoval a tak vítězství Sparty 4:2 vidělo celkem 6 000 diváků!



Další činnost byla ovlivněna blížící se frontou, poslední zápasy se ještě odehrály na podzim 1944, než byly soutěže přerušeny. Lanžhot byl osvobozen po těžkých bojích 11.4.1945, více jak čtvrtina domů byla úplně zničena a těžké materiální ztráty se nevyhnuly ani fotbalovému klubu. Nevyčíslitelné ztráty však byly ty lidské, celkem 25 většinou mladých lidí z klubu položilo své životy při aktivním boji, nuceném pracovním nasazení nebo koncentračních táborech.

1945 - 50
V létě 1945 byla činnost klubu znovu zahájena a hned první sezona znamenala postup do 1.A třídy a začíná nejúspěšnější období lanžhotské kopané. Následující rok se totiž znovu postupuje a to do nově zřízené moravské divize, která byla následující roky několika reorganizacemi rozdělena na oblastní, později krajské přebory. Nad nimi byla pak jen 2. a 1. liga.
V roce 1948 po komunistickém převratu dochází ke sjednocování tělovýchovy a SK Lanžhot byl v jeho rámci začleněn do DSO Sokol a začíná hrávat pod novým názvem Sokol Lanžhot.



Do tohoto období spadá i největší úspěch lanžhotské dorostenecké kopané. V roce 1949 se dorost Sokola Lanžhot stává mistrem Čech a Moravy a v utkání mezi 4. dorosteneckými mužstvy republiky skončil na 2. místě v ČSR jen horším brankovým poměrem s mužstvem NV Bratislava (dnes Slovan Bratislava). Až za námi skončili SK Hořovice a Bohemians Praha.

1950 - 57
Nejúspěšnější období lanžhotského fotbalu a to nejen po stránce sportovní. Kus práce se vykonalo také s výstavbou kabin se soc. zařízením, tribunou oplocením a dalším. Vše jen z vlastních prostředků, bez dotací, formou sbírek a příjmů ze zábav.
V roce 1952 mužstvo obsadilo 2. příčku a o rok později v roce 1953 dobylo vytouženého cíle a stalo se přeborníkem brněnského kraje. Nicméně se nepostupovalo, protože úředním nařízením se musela hrát kvalifikace s Rudou hvězdou Brno, kde jsme neuspěli.
O rok později jsme se však stali podruhé přeborníkem kraje apostoupili přímo do 2. ligy. Bylo hodně radosti v Lanžhotě, umocněno tím, že poprvé v historii československého fotbalu hrálo takovou soutěž mužstvo z venkovského oddílu s vlastními odchovanci a prostředky které sám vydělal.



Pro následující rok byl před oddíl postaven těžký úkol, obstát v druhé nejvyšší fotbalové soutěži. Vždyť soupeři byly např. Spartak Košice (s Kvašňákem v sestavě), Trenčín, Olomouc, Ružomberok, RH Brno, Slovan Bratislava „B", Vítkovice, Nitra, Gottwaldov, Zvolen. Mužstvo však i přes potíže zabojovalo a při zisku 15 bodů skončilo na 10. místě a tím udrželo 2. ligovou příslušnost.



Příprava na další sezonu byla důkladná, nicméně zahájení nebylo šťastné, na úvod se třikrát prohrálo. V dalších zápasech se pak střídala vítězství s porážkami, v závěru nám dvě vítězství zajistila pěkné 9. místo z 12. mužstev! Ani toto umístění však nestačilo k udržení v druhé nejvyšší fotbalové soutěži, o osudu Lanžhota rozhodla poslední minuta utkání 1. ligy Žilina-Sparta, kdy Sparta vyrovnala, poslala tím Žilinu do II. ligy a Lanžhot jako čtvrtého sestupujícího do divize.


Nicméně až s odstupem času se ukazuje, jaké skutečně mimořádné bylo toto období a co tehdejší generace vlastně dokázala!

1957 - 60
Po sestupu z 2. ligy dochází také vinou zklamání ke změnám jak v kádru, tak i vedení, přesto však mužstvo končí v divizi na velmi slušném 7. místě.
Následující rok však dochází k nepochopitelnému úřednímu zásahu, který nepříznivě ovlivnil další vývoj oddílu. Pro ročník 58-59 bylo mužstvo Sokol Lanžhot zařazeno do slovenské divize. Byl to jediný případ v historii našeho fotbalu, kdy bylo mužstvo z českých zemí přeřazeno do soutěží na Slovensku. Nic nepomohly naše protesty, s poukazem hlavně na ekonomické důvody. Vždyť se jezdilo k soupeřům jako Handlová, Petržalka, B. Bystrica, Prievidza, Lučenec, Sn Bratislava, N. Zámky, Bánovce. Navíc došlo před začátkem k dalšímu oslabení mužstva a tak výsledkem nemohlo být nic jiného než sestup a vlivem právě účasti ve slovenské soutěži přímo do 1.A tř.!

1960 - 65
První sezona v tomto období byla celkem úspěšná, mužstvo až prohrou v závěru přišlo o postup, když nakonec obsadilo 4. místo a na stejném nebo podobném umístění se Lanžhot umisťuje i následující roky.
V sezoně 64-65 však dochází k reorganizaci soutěží a Lanžhot sestupuje až do 1.B třídy, kde účinkoval naposled v sezoně 1945-46.

1966 - 70
V tomto období dochází opět k rozmachu fotbalového oddílu, dochází k rozšíření jak hráčské, tak funkcionářské základny a výsledky se začínají dostavovat. V roce 1966 vyhráváme 1.B třídu a postupujeme do 1.A třídy. Následující dvě sezony se mužstvo umisťuje v polovině tabulky, ale v sezoně 68-69 jen vlivem reorganizace nesestupuje.



Dochází k výraznému omlazení mužstva a toto podává přesvědčivé výkony a v roce 1970 se Sokol Lanžhot stává vítězem 1.A třídy a postupuje do krajského přeboru.

1971 – 75
Mužstvo je velmi mladé, věkový průměr je 22 let, navíc z důvodu reorganizace soutěží sestupuje v roce 1972 z krajského přeboru 6 mužstev a mezi nimi jako pátý sestupující také Sokol Lanžhot. Se sestupem se však mužstvo i vedení velmi dobře vyrovnali a hned následující rok jsme bojovali opět o postup, který nám však nakonec unikl, o jeden bod byla úspěšnější Dukla Hodonín, na nás zbylo 2 místo.
Následující rok je mužstvo oslabeno o hráče vykonávajících vojenskou službu a zklamáním je tak umístění až na 8 místě. 
Sezona 74-75 je však znovu úspěšná a po přesvědčivém vítězství soutěže se opět vracíme do nejvyšší krajské soutěže – Krajského přeboru. Zpestřením v postupovém roce byl v dubnu start kompletní Zbrojovky Brno, se kterou jsme prohráli jen těsně 1:2.

1976 – 80
Jako opětovný nováček jsme si v krajském přeboru vedli více než dobře, mužstvo podávalo stabilní výkony které navíc lákaly diváky a tak třeba na prestižní zápas s Tatranem Poštovná bylo zvědavo 1 500 diváků. Sezona 75-76 tak končí nad očekávání, výsledným umístěním je 2 místo se ztrátou dvou bodů na Sp. Uh. Brod.
Následující sezona 76-77 je poznamenána horším podzimem, v jarní části se však mužstvo zlepšuje a umisťuje se na konečném 7 místě, v dalším ročníku potom na místě osmém.
Do sezony 78-79 nám vyšel vstup, což se projevilo nakonec i celkově.



Za zmínku stojí opět derby utkání s Tatranem Poštovná, které tentokrát vyšlo na hody a návštěva byla dnes těžko uvěřitelných 2 500 diváků! I v druhé, jarní části jsme si udržovali výkonnost a skončili tak nakonec na pěkném 4 místě. Do této úspěšné sezony zapadá i úspěch v poháru, kde se nám dříve nedařilo, ale podařilo se postoupit až do krajského finále, kde jsme však už nestačili na rezervu tehdejšího Gottwaldova.V sezoně 79-80 byly výsledky nevyrovnané, úspěšnější jsme byli překvapivě venku, než na domácí půdě, výsledkem bylo 6 místo. Zajímavostí tohoto ročníku jsou zápasy s ligovými mužstvy, na podzim to byl kompletní Inter Bratislava v čele s Jurkemikem, Barmošem, Mrázem a dalšími, v dubnu potom Spartak Trnava.

1981 – 85
V sezoně 1980-81 mužstvo končí po podzimu na pěkném 5 místě, nezvládlo však jarní část a po nekonečné sérii neúspěchů určila až remiza v závěrečném zápase na Modetě Jihlava naši záchranu a umístění na 12 místě.



Nevyrovnanost byla i v následující sezoně, kdy se umisťujeme na 11 místě, což byl samozřejmě neúspěch.
V rámci přípravy na sezonu 82-83 k nám přivítal ligový Slovan Bratislava. Samotná mistrovská sezona je hodnocena jako úspěšná, umisťujeme se na 6 místě. 
Sezona 83-84 začala rozdělením původního 16-ti členného přeboru na dva 14-ti členné, nám to však rozhodně neprospělo, sezona končí neúspěchem, když se umisťujeme až na 11 místě.
Sezona následující, tj. 84-85 je však již úspěšná, když končíme na 4 místě.
V létě 1985 však dochází k jinému historickému milníku. 27.července 1985 se totiž utkáním se Sigmou Olomouc otvírá nový fotbalový stadion Na Šlajsi, čímž vyvrcholilo mnohaleté úsilí členů našeho oddílu nahradit již nevyhovující hřiště Na Pastvisku.





1986 – 90
Následující fotbalový rok 85-86 je silně ovlivněn rozhodnutím řídícího svazu v Brně, kdy se rozhodlo v polovině rozehrané sezony (!) o reorganizaci a sestupovat bude hned polovina mužstev. Jako už poněkolikáté Lanžhot na reorganizaci doplácí a umístění na 8 místě znamená první sestupovou pozici, po 10 letech tak opouštíme nejvyšší krajskou soutěž.
Po sestupu došlo k velkým změnám ve vedení i hráčském kádru, 1.A tř. byla však velmi vyrovnaná, po dobrém podzimu následují velmi špatné výsledky v jarní části a končíme na 11 místě.
Následující sezonu 87-88 nastal opět velký pohyb v hráčském kádru, opět je úspěšnější podzim, kdy po slabší jarní části padáme z 2 až na 7 místo.
Situace se opakuje i následující fotbalový rok 88-89, podzimní část s umístěním na 5 místě, v jarní části opět výpadek a pokles až na 12 místo! Neúspěšné jaro nás provází dál, v sezoně 89-90 to však stačí na umístění na 8 místě.

1990 – 2015
Následující ročníky klub působil převážně v I. A třídě, později dokonce I. B třídě.
Sezonu 2009/10 klub zahájil v I. B třídě Jihomoravského kraje - sk. C, po převodu hrušeckého fotbalu do Lanžhota na jaře 2010 dohrával pod názvem TJ Sokol Podluží Přebor Jihomoravského kraje, který se však zachránit nepodařilo a ze kterého sestoupil.



Od sezony 2010/11 hrál klub v I. A třídě Jihomoravského kraje - sk. B, díky mimořádnému postupu po skončení sezony 2014/15 (ostatní čelná mužstva obou skupin I. A třídy postup odmítla) se v sezoně 2015/16 probojoval po 29 letech do nejvyšší krajské soutěže.

2015 – 2022
V prvních dvou ročnících v nejvyšší krajské soutěži jsme obsadili shodně 10. místo. 
V sezoně 2017/18 potom naše mužstvo opanovalo Krajský přebor a postoupilo do Moravskoslezské divize.




V premiérové sezoně 2018/19 jsme se umístili na pěkném 6-tém místě. Úspěšní jsme byli také v pohárovém MOL Cupu, kde nad naše síly byl před úžasnou rekordní kulisou až prvoligový FC Baník Ostrava.


Následující dvě sezony jsme zakončili dokonce na průběžném třetím místě, obě sezony však zůstaly z důvodu pandemie Covid-19 nedohrány. Kompletně se dohrála až sezona 2021/22, ve které jsme oslavili 100 let existence a kdy nám připadla opět „bronzová“ příčka.


2023 - doposud
V sezoně 2022/23 jsme skončili na místě čtvrtém, kdy nás obdržená vyrovnávací branka v nastaveném čase závěrečného kola v Tasovicích stála s největší pravděpodobností mimořádný postup.
A následující sezónu 2023/24 jsme dosáhli na nejlepší umístění v novodobé historri, kdy jsme za rezervou Zbrojovky Brno skončili na druhém místě!





Čestným předsedou SK Lanžhot byl jmenován dlouholetý předseda Kocanda František, který patřil v prvních 20-ti letech k předním pracovníkům klubu a má největší zásluhu na vzniku a rozvoji fotbalu v Lanžhotě.
Čestnými členy SK Lanžhot byli jmenováni dlouholetý funkcionář Říha Ondřej a místní lékař MUDr. Kepák Josef.




Kompletní historii našeho oddílu, s bohatou fotogalerií a mnoha zajímavostmi, najdete v knize 100 let fotbalu v Lanžhotě, vydanou k tomuto jubileu.



Aktuální články

deník.cz: Líšeň s posilami z áčka vyhrála v Lanžhotě. Hílek nechápal začátek

Rolinek, Tauš, Otrísal, Mionič nebo Ulrich. Béčko Líšně přivezlo v reprezentační přestávce do Lanžhota i několik hráčů širšího...

Podzim zakončil Lanžhot porážkou od posílené rezervy Líšně

Kvůli vytrvalým zářijovým dešťům odložené 7. kolo 4. ligy skupiny D dohráli fotbalisté Lanžhota na závěr podzimní části sezony....

Závěr podzimu je tady

V letošním roce nám zbývá odehrát už jen jediné soutěžní utkání, a to odložený hodový zápas 7. kola 4. MS ligy s rezervou...