Trenér Valachovič se ohlíží za uplynulým podzimem

V červenci převzal trenér Milan Valachovič A-tým Lanžhota a vrhl se s ním do neprobádaných vod čtvrtoligové skupiny E, ve které je čekalo mnoho dosud neznámých soupeřů a nové výjezdy na Zlínsko a Kroměřížsko. Podzim se dá díky pohádkové pohárové jízdě i prozatímnímu pátému místu v tabulce hodnotit jako úspěšný, kouč ale nebyl v průběhu sezony spokojený především s nižší střeleckou produktivitou týmu a také s proměnlivou kvalitou hráčských výkonů. Přesto si na podzim Lanžhot udržel domácí neporazitelnost, všechny čtyři dosavadní porážky přišly na trávnících soupeřů.

Vzhledem ke zdravotnímu stavu kádru, nejste už rádi, že je konec podzimu? V posledním zápase jste měl na střídačce už jen tři hráče…

„Zranění k fotbalu patří, hráli jsme s tím, co bylo k dispozici. Hovězák měl vážné svalové zranění, Klimovič má z utkání s Holešovem silný výron kotníku, fit nebyli ani útočníci Burac s Březinou. Bylo toho dost. Ani jsme nečekali, že na podzim odehrajeme tolik zápasů (21 včetně MOL cupu a přípravy – pozn. red.). A vůbec jsme nečekali, že v poháru dojdeme tak daleko, to byl historický úspěch pro Lanžhot, obrovský zážitek pro lidi a reklama pro celé město a místní fanoušky. Ligová Plzeň a třiapůl tisíce fanoušků, na to se tu jen tak nezapomene.“

Měli jste před podzimem nastavený nějaký počet bodů, které by bylo dobré uhrát?

„Ne, vůbec. Samozřejmě, každý chce vyhrávat a mít co nejvíc bodů. Ale když prohráváte jako dnes o poločase nula jedna, tak chcete hlavně ten zápas zvládnout, a nepřemýšlím, kolik máme bodů. Chci ho otočit. Až potom, když se podívám na tabulku, kde máme čtyřiadvacet bodů, tak je to OK.“

Na čelo tabulky už je ale propastný náskok pěti, respektive dvanácti, bodů…

„Jedna věc je, že po odstoupení Kvasic je ta soutěž neskutečně znehodnocená, hraje se v podstatě bez záchranářských starostí. O první místo si to podle všeho rozdá Strání s Uherským Brodem, protože s tvorbou mužstva už jsou podstatně dál, než jsme my. My si v podstatě můžeme ty naše mladé hráče dál pomalu zapracovávat do týmu, pracovat s tím bez nějakého tlaku.“

Když se ohlédnete zpět, které podzimní zápasy, kde jste ztratili body, Vás mrzí?

„Je fakt, že některé zápasy jsme mohli a měli zvládnout líp, ale to už nevrátíme. Myslím si, že v Bzenci jsme měli rozhodně na víc, tam jsme udělali dvě chyby a prohráli 2:3. Navíc jsme měli hrát po likvidačním faulu na Kudláče dlouho proti deseti. A zase zmíním i poslední venkovní utkání ve Strání, kde to soupeř za stavu 0:0 vykopával z prázdné branky. Tam jsme si šli pro nějaký ten bod, a nebylo k němu daleko. Jinak to asi mělo být tak, jak to mělo být.“

Co vás teď čeká, dostanou hráči volno? 

„Ještě ne, dohodli jsme se, že pokud to půjde, budeme ještě do poloviny prosince trénovat a pracovat na fyzičce. Nesmíme usnout na vavřínech. Musíme si to teď a v zimě zase odpracovat, abychom navázali především na ty výkony v pohárových zápasech. Kluci budou mít volno od půlky prosince do půlky ledna. Zimní přípravu odstartujeme v polovině ledna, nejprve dostanou individuální týdenní plán, pak začneme trénovat společně čtyřikrát týdně s tím, že využijeme umělou trávu v Pohořelicích i malou umělku a posilovnu v Lanžhotě. V zimě se utkáme v přátelácích převážně s divizními týmy ze skupiny D. Zápasy s nimi nám teď svou úrovní dávají větší smysl než utkání s manšafty z vyšších soutěží.“

Autor: Martin Daneš