Deník.cz: Řezníček hrál poprvé za Lanžhot, užil si hody i výhru

Slavnostní „hodový“ zápas byl v neděli v Lanžhotě ještě slavnostnější. Dres domácích v divizním duelu proti Baťovu poprvé oblékl bývalý ligový kanonýr Jakub Řezníček, jemuž v osmatřiceti letech začíná kariéra po kariéře. Tu profesionální v týdnu ukončil, tu amatérskou obratem začal Na Šlajsi – a oslavil to týmovou výhrou 1:0. Podívat se přišlo bezmála šest stovek diváků.

Na zádech klasické číslo 37, zavázané zápěstí na pravé ruce, na míru vyrobené chrániče s obrázky na holeních a v hlavě snahu vyhrát každý ze soubojů, do nichž se pouští – tak, jak ho diváci znali z ligy, se kanonýr Jakub Řezníček představil i v prvním utkání za Lanžhot.

Zápřah mu domácí dopřáli hned ze startu pořádný, v teplém počasí Řezníček po několikatýdenní pauze od fotbalu odehrál celých devadesát minut. V závěru toho měl dost.

„Nohy mi tuhly, dlouho jsem nehrál fotbal a bylo to znát. Věřím, že týden od týdne to bude lepší a lepší. Dalo se to,“ usmíval se útočník.

A dál? „Bolí mě nohy,“ přiznal bez obalu.

Lanžhot ho „ulovil“ na to, že se z Příbrami vrací do Brna, kde dříve hrál za Zbrojovku a plánoval tam zůstat i v civilním životě. Teď, na druhý pokus, se to zřejmě naplní. Než si bydlení vyřeší, bude Řezníček do Lanžhota jezdit na předzápasový trénink a pak na samotné utkání.

V sobotu hody, v neděli fotbal

Při debutu Řezníčkovi tento model sednul. V pátek s rodinou dorazil a ubytoval se v penzionu, v sobotu se byl projít po hodech, v neděli dopoledne si do syta zahrál. Když dvě minuty před koncem uhrál důrazný osobní souboj zády ke svému strážci na polovině hřiště a pak posunul balon do rychlého protiútoku, místo pokračování akce se opřel rukama o kolena, v hlubokém předklonu se vydýchával a dotažení kontru z místa sledoval.

„Snažil jsem se hru zepředu řídit, dirigovat to. Ale je to těžké. Je to začátek, kluky ještě pořádně neznám jménama, improvizujeme. Jsem rád, že jsme to zvládli, že máme první společné vítězství. Půjde to, bude to dobré,“ líčil.

Únavu přebil pocit spokojenosti, že zase hraje. Z Příbrami se bývalý fotbalový rebel vrací zhrzený, návrat domů nedopadl podle představ. A tak se vrací do svého druhého domova, který našel v Brně.

Však ho také v Lanžhotě přišla pozdravit jedna fanynka s šálou Zbrojovky na krku. Region na svého někdejšího ligového boha nezapomněl.

„Chci tady pomoct, hrát, bavit se fotbalem. Přišel jsem s pokorou, vedení mě klukům představilo, vykání od nikoho nepřipadá v úvahu. Nejsem tady jako hvězda, jsem rád, že jsem tady s ostatními,“ hlásil.

Vysoká návštěva se dočkala výhry

Lanžhot byl na oplátku zvědavý na něho. Na stadion Na Šlajsi se přišlo podívat necelých 600 diváků, což je zhruba dvojnásobná návštěva oproti normálu. Dílem ji zvýšily hody, dílem příjezd člena Klubu ligových kanonýrů.

„Samozřejmě jsme na něho zvědaví. Jak bude hrát, kolik dá gólů. Jsou hody, takže je potřeba vyhrát, dnes o to jde víc než jindy,“ referoval po cestě na zápas jeden z diváků.

Řezníček si zahrál s chutí. Někdy se toulal na půlce, z toho se na obrannou standardku rychle rozběhl pomoct do vápna. Na hrotu útoku si dával záležet, aby se nevystavoval do ofsajdu. A uklidňoval spoluhráče, když si s ním neporozuměli a místo náběhu do volného místa mu raději přihrávali.

„My věříme, že nám Kuba v útoku pomůže. Že podrží balony a uvolní místo Erikovi Buracovi. Čekáme i zvýšení návštěvnosti. Jsem rád, že se nám Kubu podařilo domluvit, že lidi ve výboru zabrali, pomohl nám (manažer) Olda Merta a předběhli jsme i placené profíky manažery. Že jsme byli šikovnější než oni,“ usmíval se na tribuně lanžhotský činovník Jiří Bartoš.

Část přání se mu naplnilo už v 25. minutě, kdy volného prostoru před bránou Baťova využil právě zmíněný Burac a skóroval.

Ligový matador měl největší šanci patnáct minut před koncem, po krásném křížném centru z voleje prudce pálil pod břevno. Gólman Filip Medek ho vychytal.

„Hezky trefené z mojí strany, hezký zákrok. Dneska na mě (brankář Baťova) udělal dva dobré zákroky, pochválil jsem ho. Gratuluju mu, že mě vychytal,“ uznal kvality protivníka Řezníček. O tom, že ho spoluhráči nemusí za každou cenu přihrávkami hledat, ujistil osazenstvo šatny Lanžhota jak osobně, tak při rozhovoru. „Možné to je, že to tak dělali, ale nemusí. Když chci strhnout hráče, aby byl kluk s míčem volný a mohl jít sám, tak ať běží do brány a nedává mi kolmici. To je o komunikaci, o zvyku. Nejsme ještě sehraní,“ děl veterán.

Vítězný pokřik? Lidovka z kazeťáku

Po výhře si rodák z Příbrami užil i společný chorál v kabině v podobě puštěné lidovky. Řezníček tleskal do rytmu, slova samozřejmě neznal, ale po zpívajících hráčích se rozhlížel spokojeně.

„Jsou tu mladí fajn kluci. Byli jsme tady s rodinou dva dny, takže až je budu znát jménem, bude to super,“ nadhodil nový muž v útoku Lanžhota,

Potvrdil, že kromě stěhování si v Brně bude hledat i práci. Možná pro agenturu Sport Invest, která ho zastupuje. „V Příbrami mi trenér lhal do očí. Lákal mě tam, pak řekl, že mě vlastně nechtěl. Nebyli jsme tam šťastní. V Brně je to něco jiného, mám tam spoustu známých, lidi nás tam mají rádi. Je to něco úplně jiného. A tyhle vesničky kolem? Kluci chodí v krojích, i to je fajn zážitek, děti to viděly poprvé. Snad nám návrat do Brna vyjde co nejdřív,“ řekl.

První divizní zápas, který ve své kariéře odehrál, neměl podle jeho mínění špatnou úroveň. Soubojů o míč nebo o pozici před centrem v něm svedl dost. „Nebude to tady pro mě jednoduché. Věřím tomu, že když si to sedne a bude dobrý fotbal, tak to úroveň ČFL nebo MSFL (třetí liga) mít může. Fotbal je můj život, chci ho hrát a chci se fotbalem bavit,“ pravil bývalý kapitán Zbrojovky.

V Lanžhotě, jehož mužstvo je v našlapaném středu tabulky 4. ligy momentálně na 7. příčce, je domluvený do konce sezony. „Ještě než jsme si dovolili dotáhnout jeho příchod jsme byli domluvení se sponzory. Daleko lépe se seženou peníze na takového hráče (typu Řezníčka) než na posilu z krajského přeboru. S financemi by neměl být problém,“ uvedl k finanční náročnosti hvězdné posily manažer Bartoš. „Jestli bude Kuba nejlepším hráčem v historii Lanžhota se uvidí. Nejslavnější asi je, i když renomovaných fotbalistů jsme tady měli taky dost,“ podotkl.

Řezníčkův příchod prý klubovou kasu v Lanžhotě nezruinuje. „Byl jsem až překvapený, když jsme si plácli, jaké má nároky. V divizi jsou daleko dražší hráči než Kuba Řezníček,“ upozornil Bartoš.

Platit hvězdnou posilu podle vlastních slov nebude ani podle odehraných zápasů, ani podle vstřelených gólů. „Nikomu jsme tady peníze podle gólů neplatili. Nechtěl bych, aby někdo byl sobec a raději zakončoval, když by měl možnost přihrát do prázdné,“ vyložil své představy Bartoš.

Načasování Řezníčkova příchodu do hodového víkendu bylo prý shodou okolností. „Původně jsme mysleli, že za nás poprvé nastoupí až v dalším kole venku. Nakonec se to povedlo o týden dřív. Jsem rád, že jsme byli (ve vedení klubu) nejrychlejší a nejšikovnější a udělali jsme tak dobrého hráče,“ doplnil manažer Lanžhota.

Zdroj: Jiří Punčochář, breclavsky.denik.cz