Poslední utkání podzimní části sezóny jsme zvládli na výbornou a porazili doposud neporažené Valtice. Utkání jsme museli hrát na hřišti Pastvisku z důvodu podmočeného hlavního hřiště. Snad nám k vítězství pomohlo právě to hřiště, protože tam děcka znají každý drn, protože právě v těchto místech trénujeme.  A je jen škoda, že na tréninkovém hřišti není adekvátní zázemí pro diváky, což využila jedna z valtických maminek s kočárkem, která si cestu místo kolem hřiště krátila přes něj a cítila se velice dotčena tím, že jsem ji napomenul. Musím říct, že agresivita hráčů od nejmenších až po rodiče opravdu roste, což už opravdu nechápu a mrzí mě to.
K zápasu napíšu jen samou chválu. Opravdu musím všechny pochválit, bylo to velmi těžké utkání na těžkém terénu. Hrál se pěkný fotbal z obou stran. Myslím si, že kromě začátku obou poločasů jsme měli nahoru v kombinační hře, roztahování hry, hře s brankářem. Trochu zaostáváme v tvrdosti v soubojích a před oběma brankami. Vytvořili jsme si opravdu mnoho krásných šancí, některé jsme zúročili, některé ne.
Utkání bylo opravdu napínavé a moc pěkné. Mě osobně hodně vyšťavilo, a to jsem nehrál. Všechny strašně moc chválíme za bojovnost a nasazení, bylo cítit, jak děcka chtějí vyhrát. Někteří dali gól, jiní bránili jako lvi ,a někteří nahrávali, zároveň šli všichni spolu jako jeden muž. Ale vítězí a prohrává celý tým. Poprvé se kluci rozhodli, že bude jen 1 brankář. Byl to moc krásný zápas.
Gratulujeme k vašemu velkému vítězství a je krásné vidět, jak se radujete.